Vasilij Kandinskij dokázal slyšet barvy
Představte si, že se díváte na obraz a místo ticha slyšíte hudbu. Každá barva má svůj zvuk – žlutá je jako fanfára, červená hraje jako smyčce, modrá zní hlubokým zasněným tónem. Připadá vám to jako kouzlo? Pro Vasilije Kandinského to byla realita.
Kandinskij byl schopen synestézie – nedobrovolného neurologického jevu, při kterém se propojují různé smysly. U něj byl propojen zrak a sluch, takže barvy slyšel a hudbu viděl. Zásadní zlom přišel po představení Wagnerovy opery Lohengrin – hudba ho naprosto okouzlila a v jeho mysli vyčarovala barevné obrazy. Tehdy si uvědomil, že chce "malovat hudbu".
Tato výjimečná schopnost ho přivedla k myšlence, že malba nemusí nic zobrazovat – že může vyjadřovat emoce stejně jako hudba. A právě to ho nasměrovalo k abstraktní malbě.
Dokázal slyšet barvy. Každý odstín a každý tvar měl pro něj svůj vlastní zvuk, svůj hudební otisk a díky digitálním technologiím můžete tuto zkušenost zažít i vy.
Ve spolupráci s pařížským Centre Pompidou vytvořila platforma Google Arts & Culture on-line projekt, který přináší návštěvníkům možnost slyšet, jak barvy vnímala Kandinského duše. S pomocí strojového učení dokázali vývojáři přenést vizuální dojmy do zvukové podoby a zprostředkovat nám tak unikátní zážitek.
"Barva je síla, která přímo ovlivňuje duši, barva je klaviaturou, oči kladívky a duše je piánem se strunami."
Tento výrok napsal kdysi Kandinskij a vypovídá krásně o tom, jak citlivě barvy vnímal. Byl schopný slyšet, jak zní žlutá, jaké tóny hraje červená, a jaký rytmus přináší modrá. Proto se v rámci projektu dborníci zaměřili na jeho obraz Žlutá, červená, modrá z roku 1925, který už názvem připomíná malířskou paletu se třemi základními barvami – a právě barvy tu hrají hlavní roli.
Žlutá je ostrá, jasná, zní jako trubka. Červená je silná a dramatická, modrá je klidná, hluboká jako kontrabas. Tohle není obraz, který bychom měli chápat rozumem – měli bychom ho cítili, nechat na sebe působit jeho rytmus, tvary a barvy jako hudební skladbu.
Virtuální platforma umožňuje si prohlédnout i další jeho díla, nebo dosud neznámé fotky z jeho života. A klidně můžete zabrousit i k dalším malířům – třeba k Picassovi nebo Mondrianovi. Slyšet lze ale jen Kandinského.
Zkuste zavřít oči a poslechnout si, jak zní barvy.
O malíři
Vasilij Kandinskij (1866–1944) byl ruský malíř, teoretik umění a jedna z nejvlivnějších malířů moderního umění.
Je považován za otce abstraktního umění – jako první se vědomě odklonil od zobrazení reality a začal malovat čistě abstraktní kompozice, založené na barvách, liniích a emocích. Věřil, že umění má probudit duši, ne jen zobrazit realitu
Narodil se v roce 1866 v Moskvě. Vystudoval právo a ekonomii, ale ve třiceti letech se rozhodl, že opustí kariéru právníka a bude se věnovat malbě. Po ruské revoluci odjel do Mnichova, kde se seznámil s moderním evropskou avantgardou a začal studovat výtvarné umění.
Byl to malíř, který se nikdy nespokojil s tím, co už bylo – pořád hledal nové cesty. Věřil, že umění má vyjadřovat vnitřní svět člověka, ne jen napodobovat okolní realitu. Tvrdil, že barva je jako hudební tón a obraz jako symfonie.
Působil na slavné škole moderního umění
Bauhaus, kde nejen studoval, ale i učil a rozvíjel své teoretické i malířské myšlenky.
Po uzavření Bauhausu nacisty v roce 1933 se usadil ve Francii, kde žil až do své smrti v roce 1944.
Kromě obrazů psal i teoretické knihy, například "O duchovnosti v umění", kde rozvíjí myšlenku, že umění má moc probudit duši.
💡 Zajímavosti
-
V roce 1902 otevřel vlastní malířskou školu, která byla přístupná i ženám – což v té době nebylo vůbec běžné
-
Jeho obrazy nacisté později označili za "zvrhlé umění"
-
Kromě malby byl také vášnivým hudebníkem – hrál na violoncello a klavír
-
Jeho synestézií dnes trpí (nebo spíš se pyšní) i některé slavné osobnosti – třeba Billie Eilish nebo Pharrell Williams