Barva a světlo spolu úzce souvisí – jedno bez druhého neexistuje. Světlo samo o sobě ale nevidíme. To, co naše oči vnímají, jsou až odrazy světla v podobě různých spektrálních barev.
Každý povrch odráží světlo jinak – některý ho pohltí víc, jiný míň. A protože lidské oko dokáže zachytit jen určitou část vlnových délek, vidíme svět...
Na první pohled vás ohromí velikostí, rozměrem téměř osm metrů na šířku a téměř tři a půl metru na výšku. Pak chaos a neklid. Vydíte bolest, výkřiky a nakonec ticho.
Možná to nejsou jen větve, listy a kmen, co vidíme na plátně. Možná je to způsob, jak malíř vnímá ticho. Stromy se nemalují ve spěchu. Jsou to chvíle, kdy se svět zastaví – kdy se člověk jen dívá, soustředí se, naslouchá a vnímá.
Monet viděl, jak se světlo láme mezi listy. Van Gogh cítil jejich pohyb i v bezvětří. Každý z nich vnímal stromy jinak....
Pieta je socha z bílého mramoru, kterou Michelangelo vytvořil mezi lety 1498 a 1499. Představuje Pannu Marii, jak drží mrtvé tělo Ježíše Krista po jeho ukřižování. Mrtvé tělo Krista leží na klíně mladě vypadající Marie. Je neuvěřitelné, že veškeré detaily – žíly, záhyby šatu, jemné doteky – jsou vytesány z mramoru. Zvláštní význam má levá ruka...
Představte si, že se díváte na obraz a místo ticha slyšíte hudbu. Každá barva má svůj zvuk – žlutá je jako fanfára, červená hraje jako smyčce, modrá zní hlubokým zasněným tónem. Připadá vám to jako kouzlo? Pro Vasilije Kandinského to byla realita.
🎨 Přijímačky z dějin umění mohou být výzva — ale příprava na ně rozhodně nemusí být nuda!
A právě k tomu slouží nově vzniklý Instagramový kanál "Nebojme se umění aneb Od jeskyní po Picassa". www.instagram.com/nebojme.se.umeni
Milí studenti i milovníci umění, Dnes bohužel končí výstava Otto Placht – Prchavá věčnost Amazonie v Obecním domě. Pokud jste ji viděli, určitě chápete, proč mě to mrzí – a pokud ne, můžete juknout na některá díla online, protože byla opravdu výjimečná. (odkazy na konci)
